close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

1. kapitola - Změna (část 1/2)

7. ledna 2012 v 8:00 | Richard Soukup |  Riashi I - cesta hrdiny
Riashi vychází z pátečního odpoledne ze školy. Protáhne si své ruce a spokojeně si oddychne. ,,Konečně víkend." řekne si potichu pro sebe. Tiše se k němu přiblíží jeho nejlepší kamarádka Tamika a šťouchne ho ukazováčkem do žeber. Riashi se lekne a spadne ze tří schodů před vchodem školy. Skupinky holek a kluků se začnou smát. Tamika si dá ruku před ústa a potichu se zasměje. ,,Tohle mi už nedělej." řekne otráveně Riashi. ,,Ty jsi mi ale bručoun" povzdychne si Tamika a podá mu ochotně ruku. Riashi se chytí její, pomalu vstane a oklepe si svojí školní uniformu. ,,Co chystáš dělat o víkendu?" optá se zvědavě Tamika. Riashi pokrčí rameny a po chvilce se zamyslí. Ona si mezitím pohrává prstama se svými pramínky dlouhých světle hnědých vlasů a sleduje ho s úsměvem jejíma šedýma lesklýma očima. ,,Ještě nevím." odpoví, zavrtí hlavou a poškrábe se po hlavě. Najednou vyjde před školu pohledná dívka s černými dlouhými pocuchanými vlasy, světle modrýma očima, velkým poprsím a sexy postavou.
Riashi se podívá za sebe, začervená se a rozbuší se mu rychle jeho srdce. ,,Ayame" řekne si potichu pro sebe a přivře oči. Tamika ho lehce poodstrčí a nahodí falešný úsměv. ,,Tak běž, řekni jí to.. Drřím ti palce." šeptne mu tiše do jeho ucha. Riashi se nervózně kousne do spodního rtu a zavře oči. ,,Máš na to, seber se a jdi." pomyslí si pro sebe, otevře oči a pomalu jde za ní. ,,Ayame..ahoj." zamává jí rukou. Tamika jen smutně koukne do země, sevře pravou ruku v pěst a pomalu se rozejde mlčky na náměstí v Rainbow city. Ayame se koukne na něj, zamává mu také a pak se dívá na odcházející Tamiku. ,,Ayame, chtěl jsem ti něco říct." dojde Riashi k Ayame a nervózně se dívá do jejích světle modrých očí. ,,Dobře, ale ne před školu." odpoví Ayame a rozejde se směrem k parku, který je blízko školy. Riashi se pousměje a rozejde se vedle ní samým směrem. Chvilku si jí prohlíží a pak se podívá před sebe. Ona se po chvilce zastaví a podívá se vážně na něj. ,,Co jsi mi chtěl říci." strčí ruce do kapes a dívá se stále na něj. Oddychne si podívá se jí do očí. ,,Ayame, chci ti říci, že tě mám rád víc než jako kamarádku, něco k tobě cítím. Máš nádherné oči a hezký úsměv. Kdykoliv na tebe myslím, rád vzpomínám na tvou krásnou tvář. Tohle jsem chtěl říci." Ayame cuknou koutky, podívá se do země a kopne do kamínku. ,,Hele Riashi, řekl si to hezky, ale nesprávné dívce. Mám už jiného, jsem s ním dlouho. Promiň, je mi to líto." podívá se klidně na něj. Riashi zatne zuby, sevře obě ruce v pěsti a steče mu z pravého oka slza. ,,Nemusíš se mi omlouvat, je to má chyba." šeptne a stečou mu další slzy už z obou jeho zelených očí. ,,Neplač prosím tě, si chlap, najdeš si jinou a lepší." přejde k němu Ayame blíž, přiloží svojí ruku na jeho rameno a mírně se pousměje. ,,Asi nechápeš, jak to bolí, když jsem stále odmítán, i pravý rodiče se na mě vykašlali, všichni na mě kašlou, jsem zrůda!.. Nepatřím sem!" odtrhne se od ní, rozeběhne někam do neznáma se slzama v očích.
,,Počkej! Riashi!" podívá se zoufale na něj a klekne si na písčitou cestičku. ,,Poslední dobou je na tom bídně, má určitě velké deprese z všeho, co se mu nepovedlo." pomyslí si Ayame, povzdychne si a pomalu vstane. ,,Ale měl by si poznat, kdo tě opravdu miluje, hlupáku." šeptne si potichu pro sebe , podívá se nahoru na stmívající oblohu, pomalu se otočí a rozejde se pryč z parku. Riashi běží, co nejrychleji může a vidí před sebou dětské hřiště. Na houpačce se houpe mladá dívka s dlouhými černými vlasy utažené do culíku, na sobě černéšaty a spokojeně si brouká něco pro sebe. Riashi poté zakopne o kamínek, sletí na zem a odře si pravou tvář. Černovlasá dívka se podívá za sebe, zahlídne ležícího Riashiho na zemi, vyskočí z houpačky a pomalu jde směrem k němu. On nehnutě leží na zemi a skoro nevnímá. ,,Stalo se vám něco, pane?!" sehne se do dřepu a šťouchne do něj prstem, jestli je ve svém vědomí. ,,Nech mě být, chci svobodně chcípnout." řekne zoufale Riashi, pomalu zvedne hlavu a otráveným pohledem si jí prohlídne. Zarazí se při pohledu, když jí je vidět pod sukni na její bílé kalhotky s netopírem, zrudne a vrazí svojí hlavu do země. ,,Ty se mě bojíš?" podívá se dívka nechápavě na něj. ,,Ne." odpoví otráveně Riashi. Dívka si povzdychne a zlehkostí jednou rukou zvedne Riashiho za jeho levou ruku. ,,Já tě nechápu." Znovu si povzdychne. ,,Mám zlomené srdce, stačí?" podívá se iashi na dívčiny zářivě zelené oči. ,,Ach tak a stojí ti to za to se tady užírat depresemi?" ušklíbne se na něj dívka. ,,Já nevím, je mi to jedno nepatřím do toho to světa." šeptne smutně Riashi a sklopí svůj pohled k zemi. Dívka se naštve při jeho zoufalých slovech a vrazí mu facku směrem k jeho odřené tváři.
Riashi se mlčky podívá na ní a šáhne si na pravou odřenou tvář. ,,Díky." šeptne a pousměje se. Dívka vezme z kapsy svůj bílý kapesník, přiloží ho k odřené tváři a pousměje se také. ,,Nemůžeš vše brát na těžkou váhu, Riashi." řekne a utírá kapesníkem opatrně jeho odřeninu. ,,Odkud znáš mé jméno?" Dívá se překvapeně na dívku. Ona se potichu zasměje a přiloloží dva prsty k jeho rtům. ,,To je tajemství chlapečki." šeptne mu do jeho ucha a zandá do jeho kapsy svůj kapesník. ,,Nech si ho na památku, zatím se měj." usměje se, pomalu se otočí a rozejde se cestou. Riashi vytáhne z kapsy její kapesník, prohlídne si ho a uvidí na něm její podpis "Glorie", ,,Počkej, Glorie!" podívá se před sebe, ale nikde jí nevidí, jakoby zmizela bez jakékoliv stopy. Poté se podívá na zářící měsíc, zandá do kapsy zpět její kapesník a pomalu se rozejde z města na stezku směřující k vesnici Litewater. Glorie se za stromem dívá na odcházejícího Riashiho. ,,Takže je to on, cítím jeho démonickou síli. Zdá se, že jeho pečetě slábnou."
lehce se zasměje a podívá se na hvězdy. ,,Brzy se jeho osud změní." šeptne pro sebe a pomalu se rozlítne v několik netopírů. Riashi mezitím jde stezkou, má ruce v kapsách, kouká před sebe a kope do kamínků. Lampy se po chvilce všechny rozsvítí, jelikož je večer a začíná být tma. Po chvíli vidí ceduly z nápisem "Litewater". ,,Tak už jsem tu." pousměje se a rozeběhne se rychle k vesnici.
konec.. 1. kapitoly...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama