9. kapitola - Úkryt
25. ledna 2012 v 13:00 | Richard Soukup
|
Riashi I - cesta hrdiny
Riashi a Kasumi běží vedle sebe po ulicích v Rainbow city směrem ke škole. Riashi se podívá na kapesné hodiny. ,,Sakra, už zvonilo, jdeme pozdě." zavrtí hlavou. ,,Nekecej a běž, tvoje babička ti napíše omluvenku." ušklíbne se. Po nějaké době doběhnou před školní budovou, Riashi oddychuje a dívá se na Kasumi, která moc udýchaná neni. ,,Kasumi, jakto, že nejsi udýchaná?" udiveně se na ní dívá. ,,Umím používat energii v mích plícech, takže mám větší kapacitu plic, díky tomu mohu vydávat s úst, díky smíchání many a mé živelné podstaty vody. Pak mohu vypustit úst množství vody, ale záleží kolik many máš." přikývne Kasumi. ,,Vše ti pak řekne mnich Seiji, teď běž do školy a omluv se. Já pujdu do čínské restaurace a po škole tě někdo vyzvedne. V kolik končíš?" pozvedne obočí. ,,Ve dvě odpoledne." kývne hlavou Riashi a rozejde se k hlavním dveřím. ,,Měj se Kasumi a díky moc!" usměje se. ,,Ty taky, Riashi!" usměje se Kasumi a rozeběhne se směrem k čínské restauraci. Riashi stiskne tlačítko na zvonek vedle hlavních dveří, jelikož hlavní dveře jsou zamčené.
Po nějaké chvíli hlavní dveře odemkne školník Danno. Je poměrně starý, šedé krátké rovné vlasy, zelené oči, šedý knír a celkem příjemný na ostatní. ,,Zdravím Riashi, co ty tu? Zaspal si?" prohlídne si ho a všimne si jeho probodlé uniformě na rameni. ,,Měl jsem menší komplikace." kývne hlavou Riashi a mírně se pousměje. ,,Jaké menší komplikace? Vdyť to máš od krve. Pojď za mnou, takhle tam nemůžeš jít." zavrtí hlavou a odstoupí od vchodu. Riashi si povzdychne a pomalu vchází do školy. Školník Danno zavede Riashiho, který jde za ním na ošetřovnu ve škole. Danno zaklepe na dveře. ,,Dále." řekne za dveřma líbezným hlasem školní lékařka Akemi. Školník Danno otevře dveře a popostrčí Riashiho dovnitř. Riashi vejde a pohlédne na ní. ,,Zdravím." zazubí se.
,,Zdravím tě Riashi, co sis provedl tentokrát?" poupraví si brýle, prohlíží si ho zelenýma očima a projede si prstam pramínky zelených vlasů. ,,Přepadli mě, chtěli mě okradnout o peníze." zakroutí hlavou Riashi. ,,Tak se na to podíváme." ukáže Akemi prstem, ať si lehne na postel. Riashi přikývne a lehne si na postel. Akemi přijde k němu a podívá se na krev na jeho rameni. ,,Svlékni si uniformu a tričko. Potřebuji se kouknout, jak závažné to je." pousměje se mile na něj. Riashi znovu přikývne a svlékne si uniformu i tričko. Akemi prohlíží jeho tělo a zastaví se očima na rameni. ,,To je divné, nic tam nemáš. Kdo ti to udělal?" zamrká svýma zelenýma očima. ,,Nevím, nějaký maskovaní lidé." pokrčí rameny. ,,To se mi nelíbí, nejdřív někdo zabije jeho rodiče a pak napadnou i jeho. Určitě to smrdí nějakým gangem." pomyslí si v duchu Akemi.
,,Chvilku počkej, zajdu pro ředitele." kývne hlavou, vyjde ze své místnosti, zavře za sebou a jde rychlým krokem do ředitelny.
Mezitím v čínské restauraci v Rainbow city
U stolu sedí Seiji a Iriko proti sobě v čísné restauraci v prvním patře. ,,Co máš v plánu s Riashim?" pozvedne obočí, vezme šálek teplého saké a napije se. ,,Chci ho vytrénovat, aby pak mohl chránit i používat tu sílu v sobě." odpoví a přikývne mnich Seiji. ,,Narážíš na to, abych mu dala klíč k vzácné pečeti, kterou ovládala má dcera?" přimhouří oči Iriko. ,,Bylo by to tak lepší, zachvíli by stejně zjistili, že ten klíč máš ty. Díky tomu klíči by mohl zkrotit tu temnou sílu toho démona." podívá se jí do očí Seiji. ,,A co když to nezvládne? Vdyť ani sama nevím, jaký to bude mít na něj vliv." zakroutí hlavou Iriko. ,,Jsem si jistý, že matka mu dala tu pečeť, aby měl klíč a pak i ovládal tu sílu." mírně se pousměje Seiji. V tu chvíli prudce otevře dveře Kasumi a začne oddychovat. ,,Co se děje?" podívá se vyděšeně na Kasumi Iriko. ,,Jedna z upírů napadla Riashiho, je to už horší, ta dívka ovládala led a kdyby nám nedala šanci, Riashiho by unesla a mě zabila." oddychne si a odpoví tiše Iriko. ,,Sakra." řekne si pro sebe Iriko a sklopí pohled k zemi. Mnich Seiji pomalu povstane ze židle. ,,Mám plán, Riashi bude ukrytý u nás, u tebe Iriko je to nebezpečné, u mě bude v bezpečí." pousměje se. ,,Měla bych zesílit, tohle jsem nečekala, že se setkám s tak silným soupeřem." pomyslí si v duchu Kasumi a zatne zuby. ,,Máš pravdu, budeš ho mít pod dohledem, navíc ti věřím, jsi jeden z mých starých přátel a navíc si jeden z dračích bojovníků." pousměje se Iriko také a zvedne hlavu. ,,Nevíš Kasumi, v kolik končí Riashi ve škole?" pozvedne obočí mnich Seiji.
,,Ve dvě odpoledne." kývne hlavou Kasumi. ,,Dobrá, pošlu tam Aiko, doprovodí ho ke mě, bude u mě v úkrytu a bezpečí." dojde pomalu ke Kasumi a Iriko.
,,Dobře! A Iriko, chtěla bych trénovat, cítím se slabá." podívá se nevině na ní. ,,Budeme spolu trénovat, naučím tě další schopnosti." pousměje se a dá svojí ruku na její pravé rameno. Mnich Seiji se mlčky dívá na ně a usměje se.
Střední škola v Rainbow city
Pomalu vstoupí do místnosti školní lékařka Akemi a ředitel Benjiro, kde čeká Riashi sedící na posteli. ,,Zdravím hochu, jsi v pořádku." osloví ho ředitel. ,,Jistě." zazubí se Riashi. ,,Volal jsem policii, to napadnutí je vážné, může souviset smrt tvých rodičů. Po škole si pro tebe přijde detektiv Hachiro." kývne hlavou ředitel Benjiro. ,,Cože? Zase on? To ne, upíří mi dělají problémy a musí se do toho rejpat ještě ten detektiv." pomyslí si v duchu a přivře oči. Akemi pomalu podá Riashimu novou školní uniformu. ,,Tady máš novou, převlékni si jí a můžeš jít do třídy." pousměje se a pomalu si sedne ke svému pracovnímu stolu s počítačem. ,,Kdyžtak jsem tě omluvil z první hodiny, zachvíli bude zvonit." podívá se ma své zlaté a luxusní hodinky ředitel. ,,Zatím se měj a drž se." mrkne na něj, pomalu vyjde z místnosti, zavře za sebou a odkráčí si to zpět do ředitelny. Riashi si převlékne do nové školní uniformi, pousměje se a otevře dveře. ,,Měj te paní Ameki." mrkne na ní. ,,Ta taky." sladce se usměje na něj a mávne rukou. Riashi vyjde ven na chodbu, zavře za sebou dveře a začne zvonit zvonek na konec hodiny.
Konec 9. kapitoly...
8. kapitola - Setkání
23. ledna 2012 v 14:51 | Richard Soukup
|
Riashi I - cesta hrdiny
Riashi pomalu dojí omeletu s rohllíkem a kečupem. Talíř s příborem dá do dřezu v kuchyni, na stole, kde jedl vezme klíče od domu, rychle vyjde ven, nechce ztrácet čas, zavře za sebou dveře, zamkne, vyjde vrátky a rozeběhne se rychle po lesní cestě směrem k Litewater city.
Mezitím v domě u Riashiho zesnulých adoptivních rodičů
Kasumi se dívá před sebe na dům, kde žil Riashi. Kolem domu jsou polepené policejní pásky. Pomalu vejde do domu, prohlíží si dům a potom jde po schodech nahoru. Uvidí přiotevřené dveře, pomalu je otevře, uvidí rozbité okno, přes které prolítl Riashi, když ho upír odkopl. Pod oknem leží batoh s jeho učením, vezme si batoh na záda, všimne si pak fotky, kterou má vystavenou ve psacím stole. Přejde pomalu k psacímu stolu a prohlídne si fotku. Je tam vyfocený Riashi s adoptivními rodiči, usmívají se vesele a drží se za ruce. ,,Chápu tvojí bolest Riashi." přivře oči Kasumi a šeptne si pro sebe. Najednou se nažene prudký vítr, rozevlaje záclony a Kasumi zaslechne kroky. Podívá se rychle za sebe, přimhouří oči, zandá fotku do kapsy, vyskočí z okna a dopadne lehce za pokleku na trávu. ,,Musím rychle za Riashim, neměla jsem ho nechat běžet bez dozoru cestou, mám z toho špatný pocit." pomyslí si a rozeběhne se k stezce vedoucí do Rainbow city.
Uprostřed cesty na stezce mířící do Rainbow city
Riashi jde pomalu po stezce a dívá se na své kapesné hodinky. ,,Kde může být? Přijdu pozdě do školy. Ale nemůžu jí to vyčítat, když byla tak ochotná mi pomoct." pomyslí si. Zafouká prudký vítr, několik malých hnědých listů se rozlítne kolem Riashiho. Ucítí mrazivý pocit v zádech a pomalu se otočí, ale nic zvláštního se neděje. ,,Hm?" pokrčí rameny, podívá se před sebe, rozstřesou se mu zorničky, když vidí najednou před sebou nečekaně stát Glorii a odstoupí pár kroků. ,,G-Glorie?" polkne a překvapeně se na ní dívá. ,,Ahoj Riashi, razíš do školy?" usměje se sladce na něj. ,,Co po mě chceš? Jsi taky nějaká bojovnice? dívá se nedůvěřivě na ní. Glorie se lehce ušklíbne a lístky, které lítají kolem nich během chvilky zmrznou a udělá malý krůček dopředu.
,,Bojíš se mě Riashi? Nevěříš mi? Já ti přece pomohla nebo ne?" pozvedne obočí. ,,Ano, ale stejně ti vidím na očích, že něco chystáš." přimhouří oči Riashi. ,,Ty nic nevíš, jsi jen naivní dítě plný bolesti, co v tobě je. Ani nevíš, co se v tobě vlastně skrývá." lehce se zasměje. ,,Už se mě budeš bát? A kde máš ochránce, když tě musí chránit? Přece v sobě ukrýváš něco velkého." pozvedne ruce a pousměje se škodolibě. ,,O čem to tady mluvíš?" zamračí se Riashi. ,,Jsi stále jen hloupé dítě." podél její pravé ruky zamrzne led, který se tvaruje v ledovou čepel. ,,Pociť můj chlad!" během okamžiku se dostane k němu a letmo ho bodne do ramene. Riashi zařve bolestí, vytrskne pár kapek jeho krve, chlad ledové čepele cítí na svém rameni a zatíná zuby bolestí. ,,Co tomu řikáš? Riashi?" lehce se mu vysměje do ucha Glorie. ,,To si slízneš." přiběhne rychle k nim Kasumi s vodní sférou na dlani. Glorie prudce odskočí od Riashiho. Riashi si klekne, chytne si zraněné rameno a zavře levé oko. ,,K-Kdo jsi? Taky jedna z těch upírů?" řekne potichu a chvěje se celým tělem.
,,Jsem upír, se vzácnou krví i schopnostmi!" podívá se na Riashi. Kasumi hodí proti ní vodní sféru, kterou vytvořila na dlani. Glorie zavře oči, nastaví ruku proti vodní sféře, která se zmrazí v ledovou kouli. Ledovou kouli chytne do dlaně a silou i rychlostí jí vyšle zpět proti Kasumi. Ledová koule Kasumi zasáhne do břicha, zkácí se k zemi a chytne se pravou rukou za břicho. Otevře Glorie pomalu své oči a chladně se dívá na ležící Kasumi. ,,Myslíš, že mě porazíš vodními schopnostmi?* lehce se zasměje. Riashi se pomalu zvedá na nohy a zatne zuby. ,,Kdybych byl bojovník, nakopal bych ti tvůj zadeček." mírně se pousměje. Kasumi si pomalu sedne, drží se stále pravou rukou za své břicho a dívá se na Riashiho. ,,Chceš mi to ukázat jo? Když to tak řikáš, dám ti tu šanci. Ale vaš si toho, jinak bych zabila bez milosti tvou společnici a pak i tebe." pousměje se chladně. ,,Doufám, že nezklameš, jinak bude další náš boj jako náš poslední. Tak se měj, později se uvidíme." mávne rukou, usměje se znovu sladce a rozlítne se v několik temných netopýrů, který se rozlétnou po modré obloze. Riashi se otočí a podívá se na Kasumi. ,,Jsi v pořádku?" podá jí ruku. ,,Jistě, jen ty zrovna nejsi na to lépe." chytne se jeho ruky, z jeho pomocí vstane a podívá se na jeho bodnou ránu. Riashi se stále drží za zraněné rameno a ruku má od své krve. ,,Dej tu ruku pryč, zahojím ti to." ušklíbne se a podívá se mu do očí. Riashi přikývne a dá ruku od svého zranění na rameni. Kasumi přiloží ruku k jeho zraněnému rameni, kolem její ruky se obaluje vodní koule, která pomalu hojí jeho zranění. ,,Díky." pousměje se na ní. ,,Dlužíš mi další laskavost." pousměje se také Kasumi. ,,Mám propíchlou svojí školní uniformu, sakra." zakroutí hlavou Riashi. Kasumi pomalu doléčí jeho rameno a ruku dá pomalu zpět podél svého těla. ,,Buď rád, že nejdeš do školy raněný." mrkne na něj a plácne ho po zádech. ,,Jdeme, nebo to nestihneš!" rozeběhne se po ztezce vedoucí do Rainbow city. ,,Hej, počkej!" pousměje se a rozeběhne se za ní.
Konec 8. kapitoly...
7. kapitola - Příprava
20. ledna 2012 v 13:00 | Richard Soukup
|
Riashi I - cesta hrdiny
Večer před čínskou restaurací v Rainbow city
Riashi, Kasumi a babička Iriko se loučí před čínskou restaurací. ,,Nezapomeň, Riashi!" zvolá mnich Seiji a zamává jim. ,,Jasně!" mrkne Riashi pravým okem a pomalu se rozejde společně s Kasumi a babičkou Iriko dlouhou cestou do vesnice Litewater. Riashi se podezřele podívá na Kasumi. ,,Co je?" podívá se na něj pozvedne obočí Kasumi. ,,Proč jdeš s námi?" Chceš si ze mě střílet?" zatváří se kysele Riashi.
,,O tebe vůbec nejde ty prase, jdu společnou cestu s vámi domů." povzdychne si Kasumi. ,,Tím chceš říct co?!" zastaví se a dá ruce v bok. ,,Kasumi bydlí s námi." odpoví babička Iriko za Kasumi. Riashi ztuhne, zhroutí se z toho, omdlí a sletí zády na zem. Kasumi udiveně hledí na ležícího Riashiho a podívá se na Iriko. ,,Má tyhle šoky často?" ukáže na něj prstem. Iriko pokrčí rameny. ,,To nevím, vezmeš ho?" zakroutí hlavou. Kasumi si znovu povzdychne. ,,Ach jo, že si to ty, ale mě bude dlužit." pomalu ho zvedne do náruče a pomalu jde za Iriko.
Nahoře na mrakodrapu v Rainbow city
Glorie sedí ve velké výšce na mrakodrapu a dívá se směrem dolů na světla u cestra Rainbow city. Pomalu za ní přletí netopýr, přistane na zem a přemění se v zahalenou postavu v černé plášti, fialový znak "S" na plášti a černou kapuci. ,,Tak co?" promluví chladně neznámá postava. ,,Zřejmě se nevrátili, ví o našem cílu a chrání ho." zakroutí hlavou Glorie a dívá se dál z dálky na město. ,,Přece jenom jsme to podcenili, ale víš, že se nesmíme zdržet. Je hodně adeptů, který chtějí zneužít naší sílu v tom mladém klukovi." podívá se na měsíc.
,, Máš pravdu, ale chvilku stejně počkáme až zesílí. Jsem na to zvědavá. Možná ho bude umět ovládat." podívá se přes rameno na neznámou postavu. Neznámá postava se rozesměje. ,,Nechtěj mě rozesmát, obyčejný člověk nemůže ovládat něco tak silného. Vezmu si to zpět a co nejdřív!" přikývne.
V noci u Iriko doma
Kasumi s Riashim a Iriko dorazili domů. Kasumi hodí Riashiho na postel a podívá se na něj. ,,Když spíš, jsi docela roztomilej." potichu si řekne pro sebe a lehounce se zasměje. ,,No, aby jsi neřekl. Přikryju tě." mírně se pousměje, přikryje Riashiho dekou, pomalu vyjde z jeho nového pokoje a potichu zavře dveře. Sejde pomalu po schodech dolů a babička Iriko sedí na gauči v obýváku a přemýšlí. ,,Ty jsi nepujdeš lehnout?" dá hlavu na stranu Kasumi. ,,Pujdu, ale přemýšlím nad tím, co Seiji má s Riashim v plánu." zakýve hlavou Iriko. ,,Nad tím nepřemýšlejte, je jasné, že potřebuje zesílit, aby ochránil později i sebe. Bohužel ho budu muset ze začátku hlídat, což se mu líbit moc nebude." založí ruce do prsou a zakroutí hlavou. ,,On si zvykne, ale má těžké období, zemřeli mu nevlastní rodiče, se kterýma žil celé to dětství, má mnoho otázek na své pravé rodiče a teď musí k tomu zesílit. Je to na něj moc." sklopí pohled babička Iriko a zavře oči. Kasumi pomalu k ní přijde a položí ruku na její rameno. ,,Já vím, že na tebe přišlo několik starostí, ale ty břemena pnesu s vámi." zazubí se. ,,Díky Kasumi. Vážím si toho." pousměje se šťastně Iriko a otevře oči. ,,Málem bych zapoměla, vzbudíš zítra Riashiho, musí do školy." vzpomene si. ,,Já ještě musím zajít za Seijim. Potřebuji si s ním promluvit." přikývne. ,,Dobře." přikývne Kasumi také. ,,Budeš moct se zblížit víc s Riashim. Bude to určitě pak lepší." vstane Iriko a jde pomalu do své ložnice v přízemí. ,,Jasně." zazubí se Kasumi a ukáže před sede palec nahoru.
Ráno..
Je pondělní ráno a Riashi stále spí ve své ložnici. Kasumi přichystá na stůl snídani, jde pak po schodech nahoru, prudce otevře dveře od jeho pokoje a zapíská píšťalkou, kterou si vytáhne z kapsy od kalhot. ,,He?" sedne si hbitě Riashi a zažmourá očima. ,,Vstávat lenochu, snídani máš na stole, ale nejdřív se převlíkni, to oblečení máš špinavý." zavrtí hlavou a podívá se na něj. Zaostří očima Riashi a podívá se na Kasumi. ,,Hej ty! Štípni mě, jestli to není sen." ukáže na ní prstem. Kasumi naběhne žíla a ironicky se pousměje. ,,Jestli se rychle nesebereš z té postele, nechtěj co se stane." řekne klidně a přivře oči. ,,Ano." řekne souhlasně a nervózně Riashi. Rychle vyleze z postele a zašklebí se. ,,Přece na mě nebudeš koukat, jak se převlíkám ne, uchylačko?".Kasumi naběhne další žilka a praští z dveřma. ,,Ten blb si teď utahuje ze mě. No ty si to slízneš." Zatíná pravou ruku v pěst a pomalu sejde ze schodů dolů.
Riashi se převlíkne do školní uniformi a plácne se do čela rukou. ,,Sakra, batoh mám v tom domě." řekne si pro sebe, povzdychne si, vyjde z pokoje, zavře za sebou a sejde po schodech dolů. ,,Kasumi, mám problém." zatváří se smutně. ,,Áha tak problém jo? Nepoděkuješ za vzbuzení a ještě k tomu na mojí udělanou snídani?!" založí ruce do prsou. ,,Dlužíš mi toho hodně, ještě jsem tě celou cestu nesla." ušklíbne se. ,,Prosím, Kasumi." klekne si k ní a obejme jí nohu. ,,Hele, nepřeháněj to." škubne s nohou a podívá se jinudy. ,,Dobře, ale budeš mi dlužit hodně laskavostí. Jsi si toho vědom?" podívá se s úsměvem na něj. ,,Ano jsem, udělám pro tebe jakoukoliv laskavost." přikývne Riashi a vstane. Kasumi se lehce a škodolibě zasměje. ,,Tak dobře, sněs tu snídani a celou, na to tě upozorňuji! Já ti zajdu pro batoh." mrkne na něj. ,,Ale já už pomalu nestíhám autobus." povzdychne si Riashi. ,,Nevěš hlavu, jdi napřed cestou do Rainbow city, já tě pak dostihnu, přece jenom jsem bojovnice." kývne hlavou. ,,Díky Kasumi, nemyslel jsem si, že jsi tak milá." pousměje se Riashi. ,,Zapomínáš, že to nemáš zadarmo chlapče, tak já razím a pospěš si s tím jídlem. Vystydne ti to!" ukáže prstem na omeletu s kečupem a rohlíkem. Riashi znovu přikývne a Kasumi vyběhne rychle z domu, dveře nechá otevřené, přeskočí plot, běží směrem k domu, kde žil se svými adoptivními rodiči pro batoh s učením.
Konec 7. kapitoly...
6. kapitola - Mnich (část 2/2)
16. ledna 2012 v 13:00 | Richard Soukup
|
Riashi I - cesta hrdiny
Od velké, lesklé a ostré čepele jejího sekáčku odkapává krev. ,,Nečekala jsem, že tu budeš." pousměje se Iriko a dívá se na tu dívku. ,, Kasumi, tebe bych tu nečekal." lehce se zasměje Isamu. ,,No.. neměla jsem nic jiného na práci." odpoví dívka jménem Kasumi a připne si páskem, který má za zády přes rameno svůj metr a půl dlouhý sekáček. ,,Kdo je ten strašpytlík?" ukáže prstem na Riashiho a dívá se na něj modrýma očima. ,,Cože?!" ušklíbne se Riashi, zatne zuby a sevře pravou ruku v pěst. ,,A nemám pravdu? Nedělej ze sebe odvážného." pousměje se ironicky Kasumi a jde pomalu k němu. ,,Uklidni se Riashi, ona ráda každého provokuje." povzdychne si babičk Iriko a kývne hlavou. Riashi si oddychne a uklidní se. Kasumi se zastaví přímo u něj a dotýká se ho svým velkým poprsím na jeho hrudník. ,,Brzo se staneš mojí objetí." šeptne mu do ucha. Riashi se začervená ve tváři a podívá se jí do výstřihu. Kasumi naběhne žilka, protože to uvidí a naštve se. Vrazí mu tak silnou facku, že hodí Riashi druhou o zem.
Riashi udiveně hledí do země, neboť tuhle facku ještě nikdy nedostal a na levé tváři má optisk její ruky.
,,Nesnáším, když mi někdo čumí na moje prsa ty úchyláku!" sevře pravou ruku v pěst Kasumi a vražedným pohledem se na ní podívá. Iriko se potichu zasměje a pomalu jde k Riashimu. ,,Na ní si musíš dát pozor, má velkou páru." podá mu ruku. Vyteče mu pramínek krve z úst, chytne se ruky a s její pomocí vstane. ,,Jaké je tvé jméno, prasáku?" založí ruce do prsou Kasumi. ,,Riahi, těší mě." zamumlá Riashi. ,,To mě ne." řekne ironicky Kasumi, mrkne na něj a vyplázne na něj jazyk. Riashi sklopí pohled a věnuje skleslý pohled k zemi. Isamu pomalu otevře dveře do čínské restaurace a podívá se na ostatní. Tak už pojďte, tam budete mít na kecání dost času." lehce se zasměje.
Kasumi dá ruce za hlavu a pomalu vchází jako první. Poté Iriko, za ní Riashi a jako poslední Isamu. Isamu zavře za sebou dveře, přiiloží do dveří pár speciálních papírku, které zapečetí dveře a poté se před dveřmi vytvoří neviditelná ochranná bariéra. Riashi, Iriko a Kasumi si sednou k velkému stolu.Isamu zajde do místnosti před pulem a začne uklízet celou kuchyň. Ze schodů do prvního patra přejde směrem k nim Aiko ,,Zdravím vás, zachvilku vám donesu kuřecí kousky masa s nudlema." usměje se mile a pomalu jde také do kuchyně. Riashi si Aiko prohlídne a pousměje se. ,,Ty jsi vážně úchylák." šeptne si pro sebe Kasumi, tak, aby to slyšel. ,,Co proti mě máš?" vstane Riashi ze židle a ušklíbne se na ní. ,,Nic, úchyláku." odpoví klidně Kasumi a dívá se na svoje levé nehty. ,,A dost!" pomalu odchází ze stolu Riashi s otráveným výrazem ve tváři. ,,No tak, sedni si, ona tě ráda provokuje." povzdychne si babička Iriko. Kasumi se jen mlčky nevině dívá jinudy. Aiko rychle přijde se dvěma talíři s kuřecím masem s nudlemi i s hůlkama. ,,Tady máte." sladce se usměje Aiko. Iriko a Kasumi si přisunou talíře k sobě. ,,Úchyláku, kde máš jídlo?" potichu sezasměje Kasumi. Riashi sevře pravou ruku v pěst a snaží se svůj vztek potlačit.
,,Pane Riashi, vy máte jídlo nahoře s mistrem." přikávne Aiko a ukáže na schody, kterýma před chvílí vyšla. ,,Díky." zazubí se Riashi a rozeběhne se po schodech nahoru. ,,Takže on je ta schránka toho démona?" pozvedne obočí Kasumi. Aiko se lehce otočí, přivře oči, při té otázce posmutní a odejde do kuchyně. ,,Ano, nevím, proč ho vybrali. Už tak je v nebezpečí." zakroutí hlavou Iriko. ,,No..neměl by to raději vědět." podívá se na své jídlo. ,,Pravda bolí to přiznávám, ale měl by to vědět." odlomí a vezme Iriko do ruky hůlky. Kasumi udělá totéž a sklesle se dívá n jídlo. ,,Nějkák to uděláme přece jenom jsem vaše žačka." pousměje se. ,,Ale na to teď nemyslete, teď se najíme. Dobrou chuť." mrkne na Iriko a začne pomalu jíst. Iriko přikývne a pomalu začne jíst také.
Riashi se prochází po černém koberci s červeným drakem v prvním patře. Spatří otevřené dveře před sebou do kterých poté vejde. Vidí velký černý stůl a před sebou své jídlo a na druhé straně stolu sedí mnich Seiji se svým jídlem. ,,Už jsem tě očekával Riashi." pousměje se. ,,Posaď se." ukáže na židly před ním.
Sedne si a odlomí hůlky. ,,Zdravím, vy jste ten mistr, co mě bude učit?" optá se zvědavě Riashi a přičichne si k nudlým s kuřecími kousky masa. Mnich Seiji se lehce zasměje, má poměrně malou výšku postavy, na bradě bílou bradku a je plešatý. ,,No, jsi nějakž rychlí. Jdeš hned k věci." odlomí hůlky také. ,,Promiňte, ale chci se pomstít těm stvůrám." řekne potichu Riashi, dívá se do prázdna do jídla a sevře levou ruku v pěst. ,,Chápu tě, ale nechtěl by si spíše chránit než lovit a zabijet?" pomalu začne jíst Seiji. Raishi zavře oči. ,,Já vlastně nevím, nikdo se o mě moc nestará." řekne potichu znovu Riashi. Seiji dojí sousto, položí hůlky, zvedne se ze židle a jde pomalu k němu. Riashi otevře oči a podívá se na něj. ,,Nežij minulostí. Nic tam nenajdeš, jen bolest. Mysli na přítomnost, aby si mohl změnit svojí budoucnost." zastaví se kousek u Riashiho. ,,Navíc si se seznámil z celým naším týmem, časem si zvykneš na ně a budeš s nima mít silné pouto. Spolu budete chránit město i vesnice před temnotou. Co na to říkáš?" podívá se z okna na stětle modrou oblohu s několika mraky. ,,Brzy se snad s tím vyrovnám, ale otevřel jste mi oči." pousměje se Riashi, odloží hůlky a pomalu vstane ze židle. ,,Chtěl bych zažít spoustu dobrodružství. Stát se bojovníkem." dá ruce v bok a zazubí se. ,,Jestli si připraven, budiž. Zítra odpoledne začne tvůj trénink." zazubí se mnich Seiji také a pomalu mu podá ruku.
Riashi také podá ruku mnichovi, stikne mu jí a poté si potřesou.
Konec 6. kapitoly...
Postavy ^^
11. ledna 2012 v 19:06 | Richard Soukup
|
Novinky
Zdravím vás... Co se týče 6. kapitoly, bude vydána už 16.1. v pondělí a pak na to v pátek 20.1. jako bonus i 7. kapitolu.. Informace o postavách budou až 19.1. ve čtvrtek a budou i přibývat... Zatím se mějte ^^
5. kapitola - Mnich (část 1/2)
11. ledna 2012 v 13:00 | Richard Soukup
|
Riashi I - cesta hrdiny
V nedělní ráno Riashi vstal brzo a trénuje před domem na zahradě. Udělá pár kliků a dřepů. ,,Musím být připravený." pomyslí si a trénuje udéry pěstma. ,,Šetři energii, budeš jí ještě potřebovat." řekne jeho babička Iriko, když vykoukne z okna. ,,Dobře, ale jak se naučím ovládat energii." optá se zvědavě Riashi. ,,Pojď se nejdřív nasnídat." připraví míchaná vajíčka s limonádou na stůl. ,,Jistě babi." kývne hlavou Riashi, nahodí kyselí obličej a vejde dovnitř domů.
Mezitím v čínské restauraci v Rainbow city
U pultu stojí dívka s růžovými dlouhými vlasy, modrými oči, štíhlou a vysokou postavou jménem Aiko. Utíra utěrkou skleničky a dívá se mlčky z okna. Z kuchyně vyjde pohledný muž s krátkými hnědými vlasy, hnedýma očima a středně svalnatou postavou jménem Isamu. ,,Zachvíli otevíráme, co?" šeptne otráveně Aiko. ,,Dneska vyjmečně ne." promluví mnich jménem Seiji sedící opodál u restauračního stolu. ,,Dnes tu budeme mít své hosty." přikývne a mírně se pousměje.
U autobusové zastávky v Litewater
Riashi sedí vedle své babičky na lavičce na autobusové zastávce. ,,Kam vůbec jedeme, babi?"optá se zvědavě Riashi. ,,K jednomu známému do čínské restaurace, naučí tě stát se bojovníkem." odpoví potichu babička Iriko. ,,Super!" vyskočí vítězně z lavičky a raduje se. ,,Ještě se neraduj, předem ti říkám, že to lehké není." povzdychne si babička Iriko a mírně se pousměje. ,,Přece nebudeš podceňovat svého vnuka." nafoukne schválně Riashi své tváře a dá ruce v bok. Babička Iriko se lehce zasměje a podívá se na jejich přijíždějící autobus. Autobus pomalu zastaví a otevřou se přední dveře. Babička Iriko vejde první, zaplatí jízdné a sedne si dozádu na sedačku. Riashi jí rychle následuje a sedne si vedle ní. Přední dveře se zavřou a autobus se rozjede směrem do Rainbow city.
O pár minut později na autobusové zastávce v Rainbow city
Autobus dorazí a zastaví na autobusové zastávce v Rainbow city. Riashi a babička Iriko pomalu vystoupí. Pomalu k nim přijde Isamu a zamává jim. ,,Kdo to je?" optá se Riashi Iriko. ,,Je to kuchař zdejší čínské restaurace a je také bojovník jako já." odpoví mu a pomalu se rozejde naproti. ,,Tak jste dorazili, očekával jsem vás." přikývne Isamu a podívá se na Riashiho. ,,A ty budeš Riashi viď?" pousměje se. ,,Jistě, těší mě." zazubí se Riashi a podá mu ruku. ,,Mě také, říkej mi Isamu, tak se jmenuji." mrkne na něj, podá mu ruku také a potřese s tou jeho rukou. Riashi pomalu pustí jeho ruku a zakručí mu v žaludku. ,,Asi budeš mít hlad. U nás v restauraci si nadlábneš." lehce se zasměje Isamu, plácne ho lehce a přátelsky po zádech, a rozejde se směrem k restauraci. Riashi se lehce zasměje také a rozejde se vedle něj. ,,To máš z toho, že si nesnědl celou snídani." zavrtí hlavou baička Iriko. ,,Ale babi." povzdychne si a zatváří se kysele. Babička Iriko a Isamu se zasmějou. Společně jdou stejným krokem k restauraci. Za rohem jednoho domu je sledují dva upíři, kteří dostali misi chytit Riashiho. ,,Takže je to on." šeptne první upír. ,,Dobrá, ale neudělejme to hlavně zbrkle." šeptne ten druhý a rychle se rozeběhnou někam do neznáma.
Pár metrů před čínskou restaurací
Riashi, babička Iriko a Isamu pomalu dochází před čínskou restaurací. Nikde žádná lidská noha a kolem nich je podezřelé ticho. ,,Už tam budeme." mírně se pousměje Isamu a ukáže z dálky na čínskou restauraci. Riashi a Iriko přikývnou a usmějí se. Kousek před nimi se mihnou stíny dvou útočících upírů, které hodí přímo na ně pár vrhacích nožů s černými čepeli. Isamu ihned zareaguje, přivře oči, vytvoří na své dlani plamen ohně, rychle vytvaruje plamen v ohnivý bič, šlehne s ním před sebe a blokuje všechny vrhané nože. ,,Upíři? Nejspíš nás sledovali." pomyslí si Iriko a stoupne si před Riashiho. Riashi se jen vyděšeně dívá ba upíry. Jeden z upírů vytáhne z levého rukávu další nůž s černou čepelí a prudce se rozeběhne proti nim. Isamu švihne znovu svým ohnivým bičem, ohnivý bič obmotá upířovu nohu, pak Isamu prudce trhne rukou nahoru a doleva. Upír odletí a spadne prudce bokem do chodníku. Druhý upír využil příležitosti a rychle se přemístí kousek za Riashiho. Iriko se prudce ohlédne za sebe a tleskne rukama. Druhý upír neváhá a běží proti Riashimu, který bezmocně ho sleduje. Kolem Riashiho se vytvoří uzavřená vodní koule , která působí jako jeho ochranu. Vodní koule kolem Riashiho odtlačí druhého upíra, který se skutálý kousek od nich. Isamu s ohnivým bičem v pravé ruce stojí před prvním upírem a pousměje se. ,,Vybral sis špatného soupeře." řekne sebevědomě. První upír bez odpovědi vstane a vrhne se na něj. Isamu dá více své many energie do ohnivého biče, šlehne s ním a při útoku vytvoří mohutný, dlouhý a ohnivý šlahoun, který zasáhne upíra. Upír prudce odletí, skutálí se tělem po chodníku a nehnutě leží na zemi. Poté se upír rozpadne. Druhý upír se pomalu zvedá a zamračí se na ně. ,,Zabili jste mi parťáka, za to.." řekne výhružně upír, ale nedořekl svojí větu, jelikož ho probodla zezadu lesklá, ostrá a velká čepel. Upír vykašle množství krve a přivírá oči. ,, Jsi na omylu, broučku." řekne tiše dívčí hlas, čepel se vysune z jeho těla a druhý upír se také rozpadne. Riashi se diveně prohlídne od hlavy až k patě dívku s bílými dlouhými vlasy utažené do culíku, s modrým tílkem a modrou mini sukní.
Konec 5. kapitoly...
4. kapitola - Nový domov (část 2/2)
7. ledna 2012 v 21:20 | Richard Soukup
|
Riashi I - cesta hrdiny
o 5 minut později na stezce směřující do vesnice Litewater
Riashi a jeho babička jdou vedle sebe po stezce a dívají se před sebe. ,,Jakse vůbec jmenuješ, babi?" optá se zvědavě Riashi. ,,Iriko" odpoví babička. ,,Ach tak. No, kdo zabil vůbec moje adoptivní rodiče." podívá se do země Riashi a strčí ruce do kapes. ,,Nebudeš tomu věřit, ale byli to upíři." podívá se babička na oblohu. Riashi se zasměje. ,,To myslíš vážně? Takový tvorové neexistují." zavrtí hlavou. ,,Svět je jiný Riashi, tyto záhadné bytosti existují, ale neukážou svojí identitu." podívá se babička na něj. ,,Měl jsem jeden sen, viděl jsem dvě rudé oči." zamyslí se a řekne babičce. ,, To nebyl sen, ale skutečnost ve tvém podvědomí." podívá se babička do země. ,,Babi, plácáš mi tu nesmysli, podvědomí nemůže být skutečné." zakroutí hlavou a oba dojdou k vesnici. ,,Pujdeme k lesu, něco ti ukážu." povzdychne si babička a zamíří směrem k lesu. Riashi jen mlčky kývne hlavou a jde stále vedle ní.
,,Ty ve vesnici žiješ?" Já jsem tě tu ještě neviděl." poškrábe se na hlavě Riashi.,, Moc ve vesnici nebývám, mimo to, jsem tu teprve od včerejška, chtěla jsem tě navštívit a navíc bydlím v domě u lesa." kývne hlavou babička. Po té se zastaví a vyhlídne si jeden strom. ,,Copak babi?" optá se Riashi, zastaví se a pozvedne obočí. ,,Jak jsem řikala, něco ti ukážu." nastaví babička svojí pravou dlaň před sebe. U její dlaně se tvoří voda, která se formuje do sféry. Rashi nemůže uvěřit tomu, co právě vidí. Zachvíli dotvoří vodní sféru na její dlani, podívá se na ní, napřáhne se pomalu a máchnutím ruky jí hodí směrem proti stromu. Při nárazu vodní sféry do stromu vytvočí vodní dlak, který odtlačí strom a strom poté se skácí k zemi. ,,Páni, to je neuvěřitelné." zatleská Riashi s obdivem. Babička se lehce zasměje. ,,Je mnohem víc věcí neuvěřitelných než tohle. Jde o ovládání many neboli magická energie." kývne hlavou a dá svojí ruku podél těla. ,,Naučíš mě to?" optá se radostí Riashi. ,,Nebude to snadné, na to musíš mít trpělivost a pevnou vůli." podívá se vážně na Riashiho. ,, Dám do toho všechno." sebevědomě se podívá na babičku, nadzvedne svojí pravou ruku a sevře jí v pěst. ,,Ještě uvidíš, jaké to je." zasměje se babička a pomalu se rozejde dál cestou ke svému domu. ,,Počkej, babi." rozejde se za ní a usměje se.
Mezitím před nemocnicí v Rainbow city
Tamika sedí před nemocnicí na lavičce a přemýšlí, kam by šel Riashi. ,, Kde by mohl být?. Navíc je zvláštní, že si ho najednou ujala jeho babička, kterou nikdy neviděl." pomyslí si a pomalu vstane. ,,Počkám, stejně ho ve škole v pondělí uvidím." řekne si potichu pro sebe a běží směrem k autobusové zastávce.
Před domovem babičky Iriko v lese
,,Tak a jsme tu." pronese babička Iriko a zastaví se před jejím velkým domovem. ,,Úžasný." pousměje se Riashi a prohlíží si dům. Babička Iriko pomalu otevír dřevěná vrátka do zahrady a podívá se na Riashiho. ,,Tak pojď, dáme si oběd." lehce se zasměje. ,,Jo hned." energeticky běží za svojí babičkou.
Večer za hřbitovem v Litewater
Glorie stojí proti dvěma upírům, který se jí klaní. Jeden z nich zabil adoptivní rodiče Riashiho. ,,Jakto, že nemáte toho kluka?" řekne nahlas a naštvaně Glorie. Založí ruce do prsou. Jeden z nich zvedne hlavu. ,,Použil na mě tu sílu, nemohl jsem nic dělat." odpoví. Bez milosti Glorie kopne upíra co odpověděl do brady, upír odletí a narazí zády do zdi. Pomalu k němu přijde a vezme ho pevně za límec. ,,Klidně si zabil lidi a nejvetší úlovek nepřineseš?" naštvaně na něj kouká a bouchne s ním o zem. Pomalu se otočí k druhému upírovi ,,Přineste mi Riashiho živého, s prázdnou se nevracejte nebo vás zabiju." řekne chladně oboum. ,,Ano paní!" řeknou oba dva upíři. Glorie se pomalu rozlítne v několik temným netopýrů, které se rozlétnou po temné obloze.
Konec 4. kapitoly...
3. kapitola - Nový domov (část 1/2)
7. ledna 2012 v 20:05 | Richard Soukup
|
Riashi I - cesta hrdiny
Je sobotní ráno, Tamika leží u sebe doma na posteli v Rainbow city a dívá se do stropu na své plakáty s čtyřkolkama. Na jejím stolku vedle postele začne zvonit její mobil, rychle si sedne, podívá se do displeje a zvedne ho. ,,Ahoj Ayame, tak co? Jak pak to dopadlo?" zeptá se s obavami. ,,Ahoj sestřenko, jak jinak, špatně. Utekl a brečel. Doufám, že si nic neudělal." odpoví Ayame. ,,No vím, že má občas deprese, skusím mu zavolat." pousměje se Tamika. ,,Díky Tamiko, ale víš, že bys měla něco dělat." pousměje se Ayame také. Nechci mít zlomené srdce, nic ke mě necítí, je to můj nejlepší kamarád..Nechtěla bych ho ztratit." posmutní Tamika. ,,Víš co, najdi si jiného, pokud bude žárlit, je to jistý." řekne s nápadem Ayame. ,,Máš pravdu, budu končit pa pa." končí Tamika hovor na mobilu a položí ho znovu na stoleček. Povzdychne si, vezme znovu mobil a zkusí zavolat Riashimu. Poté zjistí, že je nedostupný a znovu si povzdychne. ,,Doufám, že jsi si nic neudělal, hlupáku." pomyslí si, zavře oči a myslí na něj. Ve chvíli prudce otevře dveře od jejího pokoje její matka s vystrašeným pohledem. ,,Tamiko, pojď rychle do obýváku, na to se musíš podívat." rychle se otočí a jde směrem k obýváku. Tamika otevře oči, rychle vstane a rychlím krokem jde za svojí matkou.
Dojde do obýváku, sedící matka se na ní smutně podívá a pak ukáže na obrazovku televize, kde dávají zprávy. Zobrazují Riashův dům, kde se našli jeho mrtvé rodiče. Víc informací novináři nezjistili, jelikož je policisté nechtěli pustit na místo činu. Poté zjistí, že Riashi přežil a je převezen do nemocnice v Rainbow city. Po vrahovi nenašli žádné důkazy, nezanechal stopu a odhadujou to na profesionálního vraha. Tamika rychle vezme ovladač, vypne televizi a rozbrečí se na mámině rameni. Její matka jí pevně obejme a utěšuje jí. ,,Takže to byli upíři." optá se své matky. ,,Rozhodně, musíme zesílit a připravit se. Nečekala jsem, že po té době se tu ukázali znova." šeptne matka a zavře oči. ,,Zachvíli se za ním podívám." řekne Tamika, pomalu vstaneotře si slzy pravým rukávem a jde do svého pokoje. ,,Hlavne buď opatrná dceruško." šeptne si pro sebe její matka.
V nemocnici Rainbow city
Riashi stále spí v pokoji. Do pokoje vejde zdravotní sestra a stiskne tlačítko k rozsvítění záživek na stropě. Světlo zářivek svítí prudce na Riashiho zavřené oči, po chvíli se probudí a pomalu vstane. ,,Kde to jsem?" řekne si pro sebe. ,,Seďte, ještě odpočívejte." kývne hlavou zdravotní sestra. Riashi si tedy sedne na postel, rozhlídne se a poškrábe se za krkem. ,,Jsem v nemocnici. Nebyl to sen."pomyslí si. Zdravotní sestra odejde z pokoje a po chvíli na to přijde se snídaní a čajem. ,,Najeste se, naberte síly." usměje se a položí snídani s čajem na stolek. ,,Díky" kývne hlavou Riashi a mírně se pousměje. Zdravotní sestra vyjde z pokoje a zavře za sebou dveře.
Riashi vezme šálek čaje s teplým čajem a napije se. Ke snídani dostal dvě housky se slaninou a sýrem. Položí hrnek na stolek a s chutí se pustí do jídla. Po době, co sní housky, napije se znovu ze šálku čaje a zaslechne klepání na dveře. Riashi znovu položí šálek na stolek. ,,Dále." řekne nahlas. Dveře se otevřou a vejde dovnitř známý mladý detektiv Hachiro v Rianbow city. ,,Dobré ráno přeji Riashi." přikývne a posadí se na židly. ,,Dobré ráno, takže výslech?" pozvedne obočí Riashi. ,,Bohužel ano, chceš snad, aby jsme dopadli vraha?" podívá se Hachiro vážným výrazem ve tváři na něj. ,,Neviděl jsem vrahovi do obličeje, byl jsem hrozně rozlobený, říkal, že si pochutnal na krvi, pak mě odstrčil a spadl jsem z okna." odpoví Riashi a poškrábe se za krkem. ,,Ten vrah může být kdekoliv, zatím s tím nemohu nic dělat." pronese Hachiro a pomalu vstane. ,, Kdyby si náhodou měl problémy, tady máš mojí vizitku." přejde k němu, vytáhne z kapsy svojí vizitku a podá mu jí. ,,Díky." vezme si vizitku Riashi a přikývne. Hachiro jde pomalu ke dveřím. ,,A pane? Co bude se mnou dál?" optá se Riashi. Hachiro otevře dveře a podívá se na něj. ,,No, brzy ráno se ozvala tvá babička, přijde si pro tebe, nepujdeš do dětského domova." odpoví. ,,Babička?" dívá se udiveně na Hachira. ,,Ano, je to matka tvé matky." přikývne. ,,Vy víte o mé mámě?" optá se ještě Hachira. ,,Ne, už je to dlouho, od tvého narození po tvých rodičí ani památky" zavrtí hlavou. ,,Zatím se měj." mávne rukou, vyjde z pokoje a nechá dceře otevřené. Do dveří hned vejde jeho babička. ,,Už je to dávno, Vyrostl jsi v hezkého chlapce.. Podobáš se své matce." lehce se zasměje. ,,Nevtipkuj, o mě holky neměli zájem a navíc, proč si tu až teď?" řekne otráveně Riashi a ušklíbne se. ,,Protože nastal tvůj čas až teď. Ráda bych se o tebe starala, ale musíš pochopit, že předtím jsem nemohla." přejde k němu blíž babička. ,,To ani neobejmeš svojí babičku, která konečně vidí svého vnuka?" smutně se na něj podívá. Riashi se lehce zasměje, vstane, usměje se na ní a obejme jí. ,,Budeš mi muset vše vysvětlit, babi." šeptne. ,,Dozvíš se pravdu, neboj." šeptne jeho babička také. Riashi jí pomalu pustí. ,,Pujdeme?" zazubí se. ,,Jistě." odpoví babička, lehce se zasměje a pomalu vychází oba z pokoje.
Konec 3. kapitoly...
2. kapitola - Změna (část 2/2)
7. ledna 2012 v 11:45 | Richard Soukup
|
Riashi I - cesta hrdiny
Cestou se mu míhájí před jeho nohama stíny. Riashi se lekne, ztuhnou mu nohy strachem a zastaví se. Poté se lampy postupně začnou zhasínat a jeho tělo se začne třást. ,,Co se děje?" pomyslí si a zatne zuby. Prudký vítr fouká směrem k němu a některé křoví podezřele začustí. Rychle se rozhlídne a rozbuší se mu srdce obavami. ,,K-Kdo je tam?!." řekne nahlas vystrašeně, ale žádná odpověď se neozvala. Dál už nečeká a běží směrem domů. Běží jako o život, nerozhlíží se a blíží se ke svému domu.
Zastaví se udýchaný před svým domem, dívá se se do země a zhluboka oddychuje. Potom se podívá na dům, zahlédne pootevřené vchodové dveře, strachem se mu zatřese tělo a udělá opatrný krok dopředu. ,,Jakto, že je otevřeno?" pomyslí si a pomalu jde k pootevřeným vchodovým dveřím. Dveře se v tu dobu prudce otevřou a vzlítne proti němu několik temných netopírů. Lekne se a zakryje si rukama svůj obličej. Netopýři prolítnou přes něj a pár krát ho škrábnou. Riashi mírně síkne bolestí, netopýři se rozlétnou od sebe na temné obloze. Odkryje si pomalu tvář, po celé jeho mykyně má rýhy od netopýřích drápků a pomalu vejde dovnitř. ,,Cože?!" vyjekne zděšením, když uvidí na schodechstékající rudou krev. ,,Jste doma?" zavolá na své adoptivní rodiče, jde pomalu po schodech nahoru, drží se levou rukou zábradlí a dává si pozor, aby neuklouzl po té krvy. Pomalu jde ke svvému pokoji, stále se rozhlíží, ale nikoho neslyší ani nevidí. Pomalu otevře dveře a při pohledu mu stuhne celé tělo, když vidí své adoptivní rodiče mrtvé v jejich kalužích krve. ,,To n-není m-m-možné, to je zlí s-sen." šeptne koktavě pro sebe, klekne si, obejme si paže a stečou mu slzy z očí. ,,Vítej v mém díle chlapečku." promluví silueta postavy u dveří. ,,Kdo jsi?!" rychle vstane a otočí se proti siluetě postavy. ,,Ten, co si pochutnal na krvy." řekne chladně a klidně bledý mladík s tesáky a žlutýma očima. ,,Co to má znamenat?!" zařve Riashi zlostí a vzteky se rozeběhne proti mladíkovi, neboli upítovi. Upír si povzdychne a kopne Riashiho do břicha. Riashi odlítne, díky upírské nadpřirozené síle, prolítne zády oknem, který se rozbije o jeho záda a padá směrem k zemi. Dopadne tvrdě k zemi a podlehne do bezvedomí.
Objeví se ve svém podvědomí, všude je tma a klid. Před ním se pomalu otevřou a zjeví velké rudé oči. ,,Bolest, vztak a ztráta je klíč zdrojem mé síly. Naše síla je nenávist, chlapče." promluví démon v jeho podvědomí, Riashi hlasitě zařve a uvidí před sebou se blžící zářící světlo. Náhle se probudí z bezvědomí, otevře rudé oči, prodlouží se mu špičáky a pomalu vstává na nohy. ,,Budeš hezky ležet." řekne upír blížící se k němu a kopne ho směrem do obličeje. Riashi blokuje útok tím, že ho chytí za jeho kotník. ,,Nezahrávej si se mnou." řekne Riashi temným hlasem, jakoby z něj mluvil démon. ,,To je ta síla, jakto, že jí dokáže kontrolovat, vždyť je to jenom člověk." pomyslí si upír. Riashi stiskne rukou jeho kotník, ptotočí se pár krát s ním a vyhodí ho prudce směrem k domu. Upír dopadne tvrdě zády do zdi domu, udělá při nárazu pár prasklin a vykašle krev. Po té se upír skácí k zemi a Riashi nenávistně zařve. Ten řev se rozléhá po celé vesnici, jeho temná aura vzplane kolem něho a vytvoří kolem sebe prudký tlak vzduchu, který rozbije okna a pokácí pár stromů. ,,Ta síla je nesmírná, je čas jí potlačit." řekne za Riashim zahalená postava s hnědým pláště, a kapucí na hlavě.
Riashi se prudce otočí k zahalené postavě a nenávistně probodává pohledem se zájmem postavu zabít. Zahalená postava rychle tleskne rukama a Riashimu se objeví po celém těle i obličeji černé znaky ve tvaru obdelníků. Riashi se zuřivě rozeběhne velkou rychlostí.Znaky se zeleně rozzáří a začne ho pálet celé tělo. Dopadne tělem před zahalenou postavu. postavu, temná aura se absorbuje do zelně zářících znaků, co má po těle, oči se mu zbarví zpět do zelena a špičáky se zmenší. ,,Odpočívej vnoučku, čeká tě toho ještě hodně." promluví potichu zahalená postava. ,,C-Co?" šeptne nevnímavě Riashi, pomalu zavírá oči a ulehne do spánku. ,,Dokázala si to." řekne přicházející starý mnich k zahalené postavě, také zahalený v hnědem plášti a kapuci. ,,Aspoň, že mám klíč, díky němu mohu potačit tu sílu. Už musíme jít." řekne tiše zahalená postava a oba uslyší houkání. Zelené zářící světlo na znacích zmizí z na Riashiho obličeji a těle. Poté i samotné černé znaky. Starý mnich a zahalená postava rychle odcházejí k lesu. Upír, který leží u domu přiskočí k němu druhý upír, vezme ho na záda, vyskočí na střechu a pak odskáká směrem k lesu jiným směrem než starý mnich a zahalená postava. K domu přijede policejní auto, které zastaví, vystoupí policista a podívá se na ležícího Riashiho. ,,Myslel jsem, že je to poklidná vesnice." řekne si policista pro sebe, podívá se na hvězdy a vezme vysílačku z auta. ,,Tady Alfa , pošlete sem záchranku, mám tu zraněného kluka. Konec, přepínám." odloží vysílačku policista a po nějaké době přijedou další policejní auta a sanitka. Záchranáři odvedou Riashiho na nosítkách do sanitky a odvezou ho směrem do nemocnice v Rainbow city.
Konec 2. kapitoly...
Mé narozeniny
7. ledna 2012 v 10:31 | Richard Soukup
|
Novinky
Jelikož dnes slavím 17. narozeniny...rozhodl jsem se k blogu napsat další 3 kapitoly za dnešní den jako bonus.. ^^ Hotové všechny kapitoly budou až přibližně k večeru..